Na všechny jsem vždycky všechno jen hrál, celý život jsem na někoho něco hrál, nežiju skutečný, opravdový život, žiju a existuju pouze život hraný, můj život byl vždycky jenom hra, nikdy nebyl skutečný, opravdový. Všechno, co se mě týká, a všechno, co jsem, je pouze hra, nikoli skutečnost a něco opravdového.

Původní inscenace tvůrčího týmu Mikulášek – Štědroňová na téma hereckého života, hraní, předstírání, markýrování. Divadlo jako téma samo o sobě. Kolik osobností herci pojmou a jak to odskáčou? Je herectví opravdu vysněným povoláním? Má režisér vždycky pravdu? Co všechno se na jevišti nesmí? Proč děti a zvířata nemají hrát divadlo? To a mnohé jiné ze zákulisí divadelního světa.

Představení vyniká skvělými hereckými výkony a patřičnou sebeironií. Je kruté, zábavné, bizarní a pravdivé.