Rok české hudby v Táboře

Původní verze z roku 1866

Dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila. 

Rok 2024 je Rokem české hudby. A jak jinak ho oslavit než českou národní operou. Komickou operu napsal Bedřich Smetana na libreto Karla Sabiny. Slezské divadlo nastudovalo její původní verzi z roku 1866 (definitivní čtvrtá verze opery vznikla roku 1870), která byla napsána spíš jako singspiel, kde jsou hudební čísla spolu s mluveným textem rozdělena do dvou dějství bez baletních čísel.
Děj nás zavede do vesnice, kde žijí Jeník a Mařenka, dva mladí lidé, kteří se mají rádi. Mařenka se má provdat za syna bohatého sedláka Míchy, u něhož se její otec zadlužil. Mladá dívka se ale nehodlá jen tak vzdát své lásky a svatbu s vybraným ženichem odmítá. To Jeník na to jde chytře a využije dohazovače Kecala. Jenže si s Mařenkou neřeknou o svých plánech a celé se to trochu zamotá.

Bedřich Smetana (1824 - 1884)
Už od svých čtyř let se na přání otce věnoval hudbě. Po maturitě na gymnáziu v Plzni odešel do Prahy, kde studoval soukromě kompozici u Josefa Proksche a zároveň se živil jako učitel hudby. V roce 1848 si založil vlastní hudební školu. V letech 1856 - 1861 působil již jako velmi respektovaný skladatel, učitel hudby, klavírista a sbormistr ve švédském Göteborgu. Během svých návratů do Čech v letech 1857 a 1859 navštívil ve Výmaru Franze Liszta, kterého považoval za svůj vzor, a který propagoval Smetanovu tvorbu po celé Evropě. Po návratu do Čech se marně ucházel o místo ředitele pražské konzervatoře a potýkal se s dlouhodobými finančními problémy.

Úspěch mu zajistilo až v roce 1866 uvedení jeho opery Braniboři v Čechách, za niž předtím také získal cenu za nejlepší českou operu v soutěži, kterou vyhlásil hrabě Harrach. Největšího uznání se mu ale dostalo za operu Prodaná nevěsta. Díky jejímu úspěchu se v roce 1866 stal kapelníkem orchestru Prozatímního divadla.

V roce 1868 měla v Novoměstském divadle u příležitosti položení základního kamene Národního divadla premiéru jeho opera Dalibor. Libuše byla určena pro otevření Národního divadla (premiéra v roce 1881, resp. 1883) a dodnes je uváděna především při slavnostních příležitostech. V létě roku 1874 přestal skladatel slyšet na pravé ucho a na podzim ohluchl úplně. V červnu roku 1875 se odstěhoval z Prahy do myslivny v Jabkenicích u Mladé Boleslavi.

Navzdory těžké nemoci zkomponoval další mistrovská díla – opery Hubička, Tajemství a Čertova stěna, dva smyčcové kvartety, klavírní cykly Sny a České tance a řadu sborových děl. V Jabkenicích také dokončil cyklus symfonických básní Má vlast, který dnes představuje jedno z nejvýznamnějších děl českého symfonického repertoáru. Smetanův zdravotní stav se poté tak zhoršil, že musel být na sklonku dubna 1884 převezen do Prahy do ústavu pro duševně choré, kde zemřel.

Hudební nastudování: Vojtěch Spurný

Účinkuje orchestr, sbor a balet Slezského divadla Opava a děti z Operního studia.