Monodrama o proslulé české umělkyni, královně české meziválečné avantgardy.

Marie Čermínová, známá pod jménem Toyen, je provokující záhadou. Byla hvězdou, která nikdy neposkytla jediný rozhovor a ačkoli byla účastníkem přelomových událostí, které formovaly umění a společnost 20. století, nikdy nepodala jediné svědectví. Kromě svého díla. To je to jediné, co po sobě chtěla zanechat. Jinak pečlivě zametala stopy. Toyen jako stará podivínská Pařížanka, která vyráží do kina na porno a neustále něco stříhá a lepí. Ví, že se do Prahy už nikdy nevrátí, už nevěří v dobré konce. Možná ví, že ta hlubina, do které se skrze umění nořila, žádný konec nemá. Co v ní vlastně celý život lovila? Svobodu? Chytla jí? Nebo jí vyklouzla z ruky? Možná. Jistojistě se jí ale dotkla.

Představení nechce inscenovat životopis nebo převyprávět fascinující příběh Toyen, ale nabízí divákovi prostor pro přemýšlení o věcech, které jsou stále přítomné a živé. Dalo by se říci, že jde o koláž, ale ne ve smyslu nesouvisejících střípků. Inscenace má svůj vlastní příběh, chvílemi je snový, ale stále čitelný, a jeho důležitou částí je poezie, nejen jako text, ale poezie jako autentické vnímání světa, vedoucí k nerealistickým obrazům. V představení vystupují dvě umělkyně, herečka Milena Steinmasslová a performerka a tanečnice Klára Hajdinová.

Toyen se mi už mnoho let vrací do myšlenek i do srdce. Je jako sen, stále vám uniká a brání se definicím lidským i uměleckým. Před třemi lety jsem se rozhodla, že ji zkusím pozvat na jeviště. - Milena Steinmasslová, herečka